Svatební obřad se konal na řeckém ostrově Zakynthos.

Novomanželé nám napsali:

Nejmilejší a nejúžasnější Martino,chtěli bychom Vám z celého srdce upřímně poděkovat za naprosto perfektní zorganizování dovolené, svatby a líbánek v jednom. A to opravdu za všechno. Myslím, že mohu napsat i za naše rodiče, že jsme byli se vším maximálně spokojení a užívali jsme si každičkého dne na plno.

Jsme velice rádi, že z celého toho nepřeberného množství svatebních agentur a cestovních kanceláří jsme si vybrali právě tu Vaší. Větší pozornosti, laskavosti a ochoty by se nám nikde jinde tolik nedostalo jako právě od Vás. Jste prostě miliónová!Už od prvního od prvního e-mailu jsme cítili, že jsme našli přesně to, co jsme hledali – VÁS Marti. Vy jste nám totiž se svými bohatými zkušenostmi k nezaplacení pomohla proměnit náš sen ve skutečnost.

Díky Vám jsme totiž neprožili jen tak ledajakou dovolenou u moře, ale naprosto nezapomenutelnou dovolenou s ještě víc kouzelnou svatbou.

Letovisko Vassilikos, Penzion Christina a náš úžasný pan domácí Andreas včetně ostatních místních obyvatel z nedalekých taveren byli naprosto fantastičtí. Řekové jsou možná maňána, ale jsou naprosto neuvěřitelně milý, přátelští, pohostinný. Připadali jsme si jako v pohádce, jako vzácní hosté. Byli neskutečně poctěni tím, že jsme se právě k nim na Zakynthos přijel vzít.

Další velké díky patří i paní koordinátorce a panu fotografovi a vůbec celému týmu i personálu z Vezalis. Všechno bylo naprosto vychytané do posledního detailu a celá svatba byla plná lásky, smíchu a sluníčka. Tak jak jsme si přáli. Možná jsme si nezvládli říci manželské sliby hned na poprvé, ale o to víc máme na co vzpomínat.

Dovolím si Vám zaslat i sepsané první dojmy a pocity z celé naší svatby.Jaká byla naše svatba? Jedním slovem – DOKONALÁ.Veškeré její plánování probíhalo po e-mailové komunikaci s úžasným človíčkem, paní Martinou. Skrze ní pokračovala komunikace tisíce kilometrů daleko s naprosto skvělou svatební koordinátorkou. Obě jsou to ženy s velikým srdce a svou práci dělají s naprostou grácií a láskou. Oběma jim mnohokrát děkujeme za zorganizování překrásné svatby, za nezapomenutelný okamžik, který se nám navždy vryl do paměti. A myslím si, že ne jen nám, ale i našim drahým rodičům.

Poslední předsvatební noc jsme se nenechali rodiči rozdělit 🙂 a trávili ji spolu. Usínali jsme poslední noc jako dva zamilovaní svobodní lidé. Ráno jsme se s úsměvem vedle sebe probudili se slovy a je to tu. Dnes je náš den. Dopoledne jsme společně strávili na pláži u moře, koupali se a užívali si každého okamžiku. Krátce po obídku jsem se společně s maminkami rozloučila s našimi drahými polovičkami, abychom se mohly vydat se vstříc svatebním a zkrášlovacím přípravám. Můj tatínek se však vydal s námi, aby mohl vše dokumentovat. 🙂

Můj nastávající se svým taťkou si ještě užívali moře a zašli si na něco dobrého na zub. Pak už se museli také vydat za námi, aby se stihli připravit. Můj ženich totiž odjížděl společně s mojí maminkou a se svými rodiči na místo činu dřív než já s tatínkem. Po celou dobu příprav až do samotného obřadu jsem byla utajená nevěsta (tedy aspoň pro ženicha). 🙂 Prý se nemohl dočkat až mě uvidí.Hodinky ohlásili 16:00h. a před penzionem se rázem objevilo auto pro ženicha, jeho rodiče a mojí maminku. Motýlci v břiše mi najednou začali létat ještě víc než předtím. Podívala jsem se na taťku a povídám mu, tak a je to tu, za pár chvil se budu vdávat. Taťka mě chytl za ruku a řekl: Všechno bude perfektní!

Hodinky se opět připomněli a ohlásili 16:30h. I pro mě a mého tatínka dorazilo krásně nazdobené svatební auto. Vydala jsem se pomalu k němu a když jsem se rozhlédla kolem, byli tam všichni místní z naší “vesničky“, aby se mohli podívat, jak mi to slušelo. Pan domácí z našeho penzionku společně s jeho ženou s námi vše prožívali. Byli z nás dojatí a všem se museli pochlubit, že mají u sebe takto vzácnou událost. 🙂 Bylo to nádherné.Vyrazili jsme směrem k místu činu, za mým ženichem, čím víc jsme se blížili tím více motýlci poletovali. Byli jsme tam o dost dřív, protože jako by zázrakem nebyl žádný provoz. A tak jsme čekali nedaleko cíle a čekali na signál až budeme moc přijet. Ženich byl prý už celý nedočkavý a pořád se vyptával, kde jsme. Že už mě chce mít u sebe.

Po 15 minutách přišel povel od paní koordinátorky, že nás řidič může přivést. Paní koordinátorka přicupitala k autu, aby mi mohla předat svatební kytici. Následoval jí i pan fotograf, aby mohl udělat pár snímků z mého příjezdu. Proběhla i rychlá instruktáž, jak vše bude probíhat. Až začne hrát hudba, otevře se brána a my pomalinku půjdeme směrem k ženichovi. V půlce se máme zastavit a podívat se na pana fotografa s velikým úsměvem. :-)) Tatínek mě povede po své levé ruce (ano přesně obráceně), poté si potřese rukou s ženichem. Uchopí mou ruku a předá mne ženichovi. Rozuměli jste? Podívala jsem se vyděšeně na taťku se slovy, ale ty máš být přeci na druhé straně. :-))

Než jsem se nadála bylo to tu. Řecká hudba začala hrát, brána se pomalinku otevírala a my mohli pomalinku vyjít. První koho jsem viděla byl můj manžel, zářil tam jako ta nejjasnější hvězda na nebi a já už se nemohla dočkat až budu stát vedle něj. Těšila jsem se tak moc, až mě tatínek musel trochu brzdit slovy “nežeň tak, on Ti nikam neuteče“ :-D. Byla jsem vším natolik očarovaná, že jsem pomalu nestačila vnímat, jaká hudba hraje, jak se na nás rodiče usmívají a můj tcháneček si stírá slzy dojetím.

Když mě tatínek předal ženichovi, dali jsme si pusu a chytli se za ruce. Milda mi řekl, že jsem strašně krásná. A že když se otevřela ta brána, byla jsem jako princezna. A byl moc pyšný, že se za pár okamžiků stanu jeho ženou.

Celý obřad byl moc krásný, plný smíchu a byl úplně jiný než u nás. Stáli jsme v ruku v ruce před krásnou pergolou, za zády neskutečný výhled na moře a ostrůvek Cameo. Před námi seděli naši pyšní rodiče a za nimi stále naše paní oddávající s paní překladatelkou. Po pár prvních slovech jsme si už říkali ANO, tedy já jsem řekla ano, můj ženich byl tak horlivý, že musel říci více slov než jedno “Jo, ANO, Beru“. :-)) V tuto chvíli se paní oddávající podívala na paní překladatelku a ptala se, jestli si mě tedy bere. 😀 Pak přišly na řadu prstýnky a další překvapení, tedy aspoň pro mne – SLIB. Ženich si ho trénoval ještě před mým příjezdem. Protože to prý ve většině případů hned na poprvé nedávají, nevěsty prý na 99,9% ano. Musím se přiznat, že jsme to na poprvé neřekli ani jeden. 😀 Ale byl to krásný slib: “Tímto prstenem si Tě beru za ženu/muže a dávám Ti ho jako symbol naší věčné lásky“. Poté nám řekli ještě několik milých slov a my si mohli dát první manželský polibek. A JSME SVOJI! Pak už jen proběhli podpisy a přípitek a bylo vše hotovo. Přišlo mi to všechno neskutečně krátké a rychlé. 🙂 Nemohla jsem uvěřit, že už jsme manželé.

Chvíli jsme čekali až bude sluníčko níž a bude lepší světlo pro focení, abychom mohli společně s naším fotografem vyrazit na ostrůvek Cameo, kde probíhalo naše focení. Moc jsme si ho užili, bylo velmi vtipné. A zároveň bylo moc milé, když nám všichni turisti, kteří tam zrovna byli přáli mnoho štěstí, lásky, dětí. Gratulacemi nás doslova zahrnovali. 🙂

Krásného svatebního prostředí jsme si užívali u společné večeře až do pozdního večera než pro nás přijel řidič, aby nás odvezl zpět do našeho letoviska. Kde na nás čekalo další milé překvapení od majitelů penzionku, u kterých jsme byli ubytovaní. Náš pokoj nám krásně vyzdobili. Z nemanželské postele rázem udělali manželskou, dali nám francouzskou deku na které byla z ručníků udělaná labuť. Pod zrcadlem na stolku jsme měli překrásnou kytici z oleandrů a lahev dobrého vína (vlastní výroba pana domácího).

Co říci na závěr. Bylo to krásné a bylo to modré – jak pronesli naši rodiče. 🙂 A měli pravdu, opravdu to byla nezapomenutelná svatba a my si ji maximálně užili v naprosté pohodě a spokojenosti.

Všechny Vás moc zdraví Novomanželé Pechovi!

V příloze e-mailu Vám zasílám pár našich fotografií. Jsou to momentky a střípky, které z našeho dne stihli zachytit naši báječný rodiče. Oficiální fotky budou bohužel až za dlouho. Ale věříme, že budou stát za to. Určitě Vám je pak také zašleme.Doufáme, že se s Vaší pomocí opět na Zakynthos brzy vydáme. Vrátit se na místo činu určitě chceme a kdo ví, třeba už tam nepojedeme sami. 🙂 Ale to je ještě všechno ve hvězdách

Přejeme Vám krásný večer a dobrou noc.

Novomanželé Pechovi